Rizika přenášení

Proč nepřenášet kontaktní čočky?

Rizika, které by měli uživatelé kontaktních čoček zvážit předtím, než se rozhodnou přenášet čočky jsou především zdravotní. Avšak důvody, které k tomu často vedou jsou ve většině případů finanční, tedy vidina alespoň minimální úspory. Tento finanční přínos do rodinného rozpočtu se do budoucna ale skutečně nevyplácí. Ti, kteří kontaktní čočky vědomě přenášejí jsou vystaveni riziku vzniku případné infekce především vlivem biologických usazenin na povrchu kontaktních čoček.

Usazeniny na čočkách

Usazeniny se naleptávají na povrch kontaktních čoček, což kromě snižování pohodlí vede ke snižování propustnosti kyslíku. Vnímání pohodlí je individuální, ovšem zdravotní rizika přenášení jsou pro každého stejná.

Možná rizika plynoucí z přenášení kontaktních čoček

Jeden z hlavních faktorů, který zapříčiňuje problémy vzniklé přenášením, je spojen s propustností kyslíku. Propustnost kyslíku se úměrně snižuje v závislosti na zanášení povrchu kontaktní čočky usazeninami. Nejprve je potřeba zmínit, že jak hydrogelové, tak silikon-hydrogelové kontaktní čočky mají odlišnou konstrukci. Důležité je, že u hydrogelových čoček se přenos O2 uskutečňuje prostřednictvím vody, která je obsažena v materiálu čoček.
Stavba silikon-hydrogelových typů se od svého předchůdce liší mimo jiné tím, že k prostoupení kyslíku dochází prostřednictvím mikrokanálků, které čočkou procházejí.

U obou typů materiálu se zanášením povrchu čočky snižuje propustnost, která vede k nedostatečnému okysličování rohovky. Rohovka se tím „dusí“ a začne si obstarávat kyslík jiným způsobem – dochází k rozšiřování cév vedoucích přes bělmo oka (proces tzv. neovasklarizace). Výsledkem pak jsou okem viditelné červené cévky, které působí velmi neesteticky. Proces neovaskularizace je bohužel nevratný! Přenášení kontaktních čoček samozřejmě významně zvyšuje i riziko zánětu rohovky. Usazeniny se mohou po delší době stát toxickými – při reakcích s víceúčelovými roztoky i vlastním materiálem čoček pak mohou způsobit zánět, vředy na rohovce a nebo nošení kontaktních čoček natrvalo znemožnit vypěstováním alergické reakce.
Každý materiál kontaktních čoček má jiné vlastnosti ve vztahu k tvorbě usazenin. Doporučená doba nošení jednoho páru je výrobcem určována na základě materiálové životnosti a měření tvorby usazenin. Je proto nutné předepsanou dobu výměny kontaktních čoček respektovat. Přijmutí doporučení známého, který čočky přenáší a žádné komplikace (zatím!) nemá, je hazardem.

Roztoky, RUB a NO RUB

Efektivita roztoků v odstraňování usazenin není 100%. Usazeniny jsou kromě pevných částeček ze vzduchu tvořeny převážně lipidy a bílkovinami obsaženými v slzném filmu. Nejkvalitnějšími prostředky jsou jednoznačně roztoky peroxidové. Ze značek zastoupených na českém trhu je to především H2O2 od společnosti Soleko a AO Sept PLUS od společnosti Ciba Vision. Ostatní roztoky na kontaktní čočky, postavené na chemické bázi označované souhrnným názvem víceúčelové, jsou méně efektivní. Při dodržení správného postupu dezinfekce jsou však v běžných podmínkách dostačujícími prostředky. Percentické vyjádření efektivnosti roztoků při dezinfekci a odstraňování depozitů, nelze použít, efektivita je extrémně závislá na způsobu čištění.

Mnutí kontaktních čoček

Proces čištění čoček, jak před uložením do pouzdra, tak ráno při proplachování před nasazením do očí, by nikdy neměl být ochuzen o promnutí čoček prstem v dlani nebo (lépe) na horní straně zápěstí, kde je naše kůže mnohem jemnější. Mnutí (RUB) před uložením do pouzdra s roztokem významně snižuje množství usazenin, které na čočce po proběhnutí dezinfekce zůstane.
Na řadě víceúčelových roztoků je sice uvedeno „NO RUB“. Tyto roztoky lze opravdu „bez mnutí“ používat. Vliv na efektivitu roztoku při čištění a dezinfekci je však neoddiskutovatelný. Každý oční specialista jej proto přece jen doporučuje.

Mějme na paměti, že zrak je nejcennější smysl, který máme. Nešetřeme na něm!