Silikon-hydrogel versus hydrogel

Rozdíl mezi hydrogelovými a silikon-hydrogelovými čočkami

silikon-hydrogelových čoček jsou navíc oproti hydrogelu do materiálu HEMA přidány silikonové řetězce, které slouží jako „cesty“ pro molekuly kyslíku (zjednodušeně řečeno). Molekuly kyslíku putují skrze kontaktní čočku prostřednictvím silikonových řetězců velmi rychle, kdežto ve vodní složce kontaktních čoček je prostup kyslíku výrazně pomalejší.

Proč je kyslík důležitý? Proč silikon-hydrogelové materiály?

Odpověď je jednoduchá. Rohovka, jako jediná tkáň v těle přijímá kyslík většinově z okolního prostředí, tedy ze vzduchu. Pokud ho nemá dostatek, například v případě přenášení čoček nebo přespávání s nimi, může si ho začít intenzivněji získávat z tělních tekutin (krve), tím může docházet k takzvané neovaskularizaci. Čili se dá jednoznačně říci, že silikonhydrogelové kontaktní čočky jsou lepší a zdravější volbou pro nositele kontaktních čoček.

Při nošení silikonhydroge­lových čoček je možné i tzn. prodloužené (až 6 dní v oku bez vyndávání*) nebo kontinuální nošení (až 30 dní a 29 nocí v oku bez vyndávání*).

Nesporné výhody silikonhydroge­lových čoček jsou však někdy doprovázeny i možnými subjektivními pocity nepohodlí u nositelů, jedná se však o velice vzácnou alergii na tento materiál. Silikon-hydrogelové čočky bývají v porovnání s čočkami hydrogelovými poněkud „tužší“ – což ovšem přispívá k lepší manipulaci s nimi.

Na závěr shrňme, že silikonhydrogelové čočky jsou lepší volbou než čočky hydrogelové, ale hydrogelovému materiálu rozhodně není pro jeho vyšší biokompatibilitu odzvoněno.

Nejznámější silikon-hydrogelové čočky:

Počátky hydrogelových materiálů

Prvním materiálem použitým při výrobě kontaktních čoček byl historicky PMMA (polymethylmet­hakrylát) jeden z obchodních názvů pro tento materiál je Plexisklo. Přelomem byla šedesátá léta, kdy akademik Otto Wichterle objevil materiál HEMA, (hydroxymethyl­methakrylát), který se dodnes používá při výrobě hydrogelových kontaktních čoček. Čočky z HEMA materiálů se liší krom konstrukčních vlastností také obsahem vody. Voda je v těchto kontaktních čočkách mediem, které je odpovědné za přenos kyslíku k rohovce.

První generace silikon hydrogelových čoček (1999)

Do první komerčně využívané generace silikon hydrogelových materiálů patří balafilcon A (PureVision) a lotrafilcon A (Air Optix Night&Day). Společným znakem jsou oddělené silikonové a hydrogelové části materiálu a nutnost povrchových úprav kontaktních čoček. K režimu prodlouženého používání byly oba typy čoček schváleny FDA v roce 2001.

Druhá generace silikon hydrogelových čoček (2004, 2005)

Lotrafilcon B (Air Optix) využívá obdobnou technologii jako lotrafilcon A, pouze s vyšším výsledným obsahem vody. Kontaktní čočka je tak jemnější, ale s nižší propustností pro kyslík. Galyfilcon A (Acuvue Advance PLUS) a senofilcon A (Acuvue Oasys) patří k makromerovým materiálům s vyšším podílem hydrogelu a vnitřním zvlhčujícím činidlem. U galifylconu A je vnitřním zvlhčujícím činidlem polyvinylpyrolidon (PVP). 

Nejnovější generace silikon hydrogelových čoček (2006)

Kontaktní čočky Biofinity používají silikon hydrogelový materiál Comfilcon A. Společnost CooperVision vyvinula zcela novou výrobní technologii AQUAFORM™. Propustnost kyslíku zajišťují čistě dlouhé silikonové řetězce (makromery). Kompaktní materiál s pevně vázanou vodou uvnitř materiálové struktury není dodatečně povrchově upravován ani lubrikován.

U kontaktnch čoček TopVue Air se využívá silikon-hydrogelový materiál Innofilcon A, který byl u u těchto čoček upraven tak, aby poskytoval svému nositeli co největší pocit komfortu po celou dobu, kdy jsou nasazeny, a zároveň bylo eliminováno jejich vysušování, které může způsobit podráždění očí. TopVue Air se vyznačují extrémní prodyšností při zachování vysokého obsahu vody.

*řiďte se vždy doporučením očního specialisty

Komentáře

Přidat komentář