2217 výdejních míst
Kde je najdu? »
0 Kč

Produkty v košíku:

V košíku nejsou žádné produkty

Přejít do košíku

Presbyopie

Presbyopie – neboli starším českým názvem stařecká vetchozrakost – je oční vada, která se objeví u každého člověka ve vyšším věku jako projev přirozené degenerace materiálu oční čočky. První příznaky presbyopie se objevují přibližně kolem 45. roku věku a uvádí se, že kolem 60 let se situace často stabilizuje a dále se již podstatněji nemění. Není to tedy oční vada v pravém smyslu slova, ale spíše přirozený důsledek stárnutí organizmu.
Oko při pohledu na blízko akomoduje, čočka svojí pružností zvyšuje svoji optickou mohutnost a umožňuje zaostření na blízko. V průběhu života se ale v čočce, krom jiných změn, usazují látky bílkovinné povahy, které mají za následek snížení její pružnosti, a tedy zhoršení schopnosti zaostřit na blízko. Vzniká stařecká vetchozrakost.
Doba nástupu obtíží závisí hlavně na tom, v jakém stavu je zrak před nástupem presbyopie.

Při dalekozrakosti (hypermetropie) a nošení plusových brýlí (spojky) se projevují obtíže jako první a lidé si nejdříve chodí pro brýle „na čtení“. To jsou opět spojky, ale silnější než předtím. Často jsou potřeba i brýle „na střední vzdálenosti“.
Ve vyšším věku potřebují brýle na čtení lidé s emetropií, tedy s „normálním zrakem“, kteří doposud brýle nenosili.

krátkozrakých se projevuje vada nejpozději. Ve stáří se jim zdánlivě zlepší zrak a na blízko si svoje dosavadní minusové brýle (rozptylky) sundávají. Jako ostatní ale časem potřebují i oni brýle nejen na dálku, ale i na blízko a často i na střední vzdálenosti.

Zpět na slovník pojmů
Top